Akce
Kód: 40000B

OHEŇ A LIDÉ

Neohodnoceno
49 Kč 159 Kč Sleva 69 % 43,75 Kč bez DPH
Momentálně nedostupné

Josef Nitra

Oheň a lidé v českých zemích do roku 1895 je významným příspěvkem k dějinám hasičstva v našich zemích. Autor se svou prací snažil dobrat k cíli - k okolnostem vzniku samostatné jednotné české hasičské organizace. Kniha obšírně přibližuje hasičské obci její historii tak, aby se v ní každý mohl přijatelně orientovat a mohl v ní najít ve stručnosti to hlavní, co se za staletí v našich zemích kolem ohně odehrávalo.

Kategorie: Literatura

Kniha Oheň a lidé je výsledkem více než tříletého bádání, ve kterém autor pečlivě soustřeďoval materiály ze sborů a okresních sdružení, studoval ve státních archivech, v Národní knihovně České republiky v Praze a především v archivu Centra hasičského hnutí v Přibyslavi.Snažil se doložit a ověřit celou řadu skutečností z dlouhého vývoje požární ochrany na našem území, na kterém působily nejenom české sbory. Je správné, že respektuje dění v časových úsecích v daných zemských hranicích. Autor sice končí rokem 1895, ale tím dává zároveň výzvu, že správně započatá iniciativa se vyžaduje pokračování.

Ukázka z knihy:

... Například v Řádu hasičském, vydaným hrabětem Antonínem Belcredim 1. června 1802 v Jimramově jsou obsluhy stříkačky přímo jmenovaní. K řízení stříkače se poukazují: Fr. Vařák, Ig. Kyšperský, jeho zeť, a Jos. Buchta, zámečník. K vezení stříkače a pumpování vody úřad městský vyjmenuje 16 nádeníků a jiných statečných lidí, kteří, když oheň vyjde, ihned k stříkači se sejiti a k místu, pokudž blízké jest, ho vézti musejí.

Ve městech byla činnost více organizovaná než na venkově. Samozřejmostí se zde postupně stávaly jednotky požární policie. Například v Přibyslavi k náplni poslání jednotek byl vydán v roce 1828 Řád Policie požární města Přibyslav.

Ale nemusí být napsaná litera předpisu na všechno. Snaha pomoci bližnímu při požáru byla a je součástí charakteru každého morálně pevného člověka. Typickým příkladem za všechny se 23. října 1836 stal básník Karel Hynek Mácha. Když viděl, že u Litoměřic hoří stodoly, utíkal k ohni, aby se přiřadil ke čtyřem odvážlivcům, kteří se jali hořící objekty hasit. Já jsem vylez na špičku stodoly jako na koně a ti druzí mi podávali vodu... Vždycky než jsem vodu vzlil, musil jsem si ksicht natřít a napít se. Tak jsme tu stodolu a celou linii domů za ní zachránili, píše Mácha snoubence Eleonoře Šomkové. Martyr českých hasičů zemřel na následky svého hrdinského činu 6. listopadu 1836.